Ivana Řápková

Primátorka Chomutova Ivana Řápková proslula tvrdým bojem proti nepřizpůsobivým občanům.Začala zcela osamocena, postupně se začala přidávat další města. Exekuce finanční hotovosti po výplatě sociálních dávek přinesla své ovoce. Byla první, kdo donutil tyto lidi platit pokuty. Nyní se město pustilo do exekucí znovu. Tentokrát samo. Přijalo nové, fyzicky zdatné zaměstnance.

Proč jste se pustila do dalšího boje i přes negativní stanovisko krajského soudu k exekucím dávek?

Ř: Soudy zcela zklamaly a postavily se na stranu lidí, kteří nechtějí dodržovat zákony a neustále páchají drobnou kriminalitu, porušují veřejný pořádek. Když nikdo nepomůže, musíte si pomoci sami. Najali jsme nové pracovníky. Využili jsme možnosti a provádíme exekuce sami, vlastními silami. První exekuce byla velice úspěšná a dlužníci začali své dluhy splácet. Od chvíle, kdy průběh exekuce zamítl soud, platební morálka stále klesá, za chvíli se nepřizpůsobiví začnou opět strážníkům smát a házet jim pokutové bločky k nohám. To se již nesmí opakovat. Zákony musí platit pro všechny stejně.

Tohle se chomutovským strážníkům skutečně stávalo?

Ř: Ano a nejen jim. Podobné scény zažívají policisté po celé republice. Nepřizpůválčí. sobiví, kteří se dopouštějí přestupků proti veřejnému pořádku, kradou v obchodech, fetují ve středu města, šlapou a podobně, si myslí, že kvůli tomu, že jsou na dávkách, jsou nepostižitelní. Proto jsme na počátku letošního roku zahájili projekt Záchranný kruh, což je soubor bezpečnostních a sociálních opatření namířených na potírání pouliční prostituce, kriminality, záškoláctví a neplatičů. Zapojila se státní i městská policie, dále odbory sociální, školský, finanční a bytový. Základem projektu jsou kontroly bytů, zátahy městských strážníků i policistů proti bezdomovcům a narkomanům, ale také exekuce.

Nemyslíte si, že jste v tom zůstala tak trochu sama?

Ř: Situace v Chomutově není ojedinělá. Podobné problémy má například Brno nebo Litvínov, který zahájil podobný projekt jako Chomutov pod názvem Nulová tolerance. Stát v pomoci s nepřizpůsobivými a neplatiči selhal a selhává dál. Města v boji s neplatiči zůstala sama. Stát nám jen vzkazuje: exekuce nedělejte vůbec nebo je provádějte neefektivně, povinnosti vůči neplatičům vymáhejte slabě, nedůsledně a ztraťte tak důvěru vašich občanů. Ti jsou frustrováni chováním nepřizpůsobivých, jejich zneužíváním sociálních dávek a drobnou kriminalitou, s kterou se lidé denně setkávají tváří v tvář. Ať již jde o obtěžování na ulici opilci, zdrogovanými nebo krádežemi v supermarketech, organizovanými dětskými gangy. Samozřejmě jsou frustrovaní také ze znečišťování veřejného prostranství a okolí, z devastace společných prostor v domech. Naprosto se nedivím obyčejným lidem, že se pak obrátí na extremisty, kteří vám začnou pochodovat ulicemi. Tohle se musí jednoznačně změnit, abychom zabránili dalšímu šíření extremizmu.

Jak?

Ř: Je několik kroků, které je nutné udělat. Tak zaprvé. Měl by se zavést systém 5x a dost. Za pět spáchaných přestupků a nezaplacených pokut by hříšník musel nastoupit na veřejně prospěšné práce, nenastoupíli na ně, bude mu hrozit trest vězení. Dalším způsobem, který by měl vést k lepší vymahatelnosti pokut, by měla být možnost, že by si pokuty obce mohly strhnout rovnou z dávek. Tato opatření povedou k tomu, že se omezí páchání přestupků. Zavedením účinných opatření proti nepřizpůsobivým zabrání vzrůstu extremizmu a xenofobie, které vycházejí z bezmocnosti slušných občanů z neřešení letitého problému nepřizpůsobivých. Myslíte, že tato opatření jsou spásná, nejsou jen tvrdým bičem na sociálně vyloučené skupiny obyvatel?Ř: Nemyslím si, že by byla spásná, ale jsou nutná. Nelze tolerovat, aby jedna skupina obyvatel parazitovala na ostatních. Je zapotřebí dát jednoznačně najevo, že právo a povinnosti platí pro všechny stejně. Samozřejmě musí následovat projekty na pomoc sociálně slabým, jinak se bude jednat o bezcílnou a bezúčelnou pomoc. Není možné, aby nepřizpůsobivý nebyl schopen platit městu 3000 korun nájmu v obecním bytě, který navíc zničil, ale za soukromou ubytovnu platil až 20 000 korun, na kterou dostává příspěvek. Do této práce se musí zapojit také neziskové organizace.

S těmi ale vy spíše válčíte, například Člověk v tísni vás hodně kritizuje.

Ř: Je potřeba, aby přestaly s městy bojovat, ale naopak začaly spolupracovat. Musí vykonávat původní ideu terénní pomoci sociálně potřebným a nevyvolávat politické šarvátky jako dosud. Je také potřeba, aby tyto organizace vedly nepřizpůsobivé k hodnotovému systému většinové populace. Tedy alespoň k základním principům jako nekrást, obživu si získat prací, co nechci, aby ostatní dělali mně, nesmím dělat ostatním. To se bohužel nyní neděje a některé organizace místo aby s městy spolupracovaly,, radši s nimi Výsledek je jediný. Nepřizpůsobiví nemají důvod se změnit.

V tomto se asi neshodnete s ministrem pro lidská práva a menšiny Michalem Kocábem.

Ř: Ano, neshodneme. Jeho politikou je pomáhat těm, kteří porušují zákon. Ukázal to nejen v Chomutově, kde se postavil na stranu neplatičů, ale i u squatterů, kteří obsadili protiprávně vilu Miladu v Praze. Takto postupovat nelze. Je potřeba přesvědčit ty nepřizpůsobivé, kteří mají snahu se zapojit do běžného života, že to má smysl. Že se vyplatí mít věci v pořádku, že se vyplatí nedělat svému okolí problémy, že se vyplatí být spořádaný občan. Poté mohou očekávat pomoc. Do té doby jen parazitují.

Myslíte si, že chomutovský projekt Záchranný kruh a exekuce sociálních dávek mohou za exodus Romů do Kanady, potažmo za zavedení víz?

Ř: To je další mýtus ministra Kocába, který má v této kauze máslo na hlavě. Hlavním viníkem romského exodu je sám ministr Kocáb a jeho předchůdkyně Stehlíková. Ti v rámci svého ministerstva umožnili vytvořit strukturu prospektorů, kteří vozí Romy za provize do Kanady. Lidé, kteří Kanadu navštívili a podrobně se s problematikou seznámili, jasně potvrdili, že mafiánské struktury, které Romy do Kanady vozí, vznikly na bázi romských poradců, organizovaných Úřadem vlády. Za státní peníze vytvořili struktury, které místo aby Romy vychovávaly ke spořádanému životu, je učí, jak emigrovat za benevolentnějším sociálním systémem. Ministr Kocáb měl jet osobně do Kanady a přesvědčit tamní ministerské úředníky o nesmyslnosti zavedení víz a vysvětlit, že Česká republika je standardní demokracie, kde rasistické útoky jsou ojedinělé. Místo toho se snaží vinu za neschopnost cynicky svalovat na lidi, kteří problematiku Romů řeší.

Proč tedy Romové opouštějí ČR?

Ř: Je nepochybné, že Romové jedou do Kanady hledat lepší život. Většinou utíkají před dluhy, které mají u lichvářů, a útěk je jejich jedinou nadějí na slušný život. Tito lidé jsou často zadluženi na několik životů dopředu. Stejně jako desítky tisíc jiných Čechů, kteří každoročně odjíždějí hledat štěstí do Irska, Austrálie, USA nebo Anglie. Rozdíl mezi majoritní společností a Romy je v tom, že zatímco majorita jezdí do ciziny hledat dobře placenou práci a učit se jazyk, oni tam jezdí organizovaně žádat pod vidinou získání sociálních dávek status uprchlíka.Lze tuto situaci řešit Ř: Ano, je třeba zavést tvrdší postihy za lichvu. Je naprosto běžné, že lichváři čekají na dávkaře u východu z magistrátu. Chomutovská radnice podporuje terénní programy, při nichž jsou sociálně slabí učeni, jak se bránit lichvě. Podobné kurzy organizuje i městský ústav sociálních služeb, který poskytuje i řadu jiných služeb pro sociálně slabé a lidi bez domova.

TV Revue